1         První poválečný školní rok

Po válce byla gymnáziu vrácena budova německé školy[1], původně pro gymnázium určené. Gymnázium tak stálo v prostředí obklopené zelení, před řadou dívčích internátů. Interiér budovy odpovídal poslání školy. Výborné bylo vybavení učeben biologie, chemie, fyziky, atd. V budově byla i tělocvična a byt školníka.

Gymnázia se dotklo také znárodnění firmy Baťa 25. října 1945. Vydržovatelem přestal být Spolek rodičů a žáci již nemuseli platit školné. Změnil se i název školy na Zlínské spolkové reálné gymnasium.

Konaly se také nejrůznější oslavy a připomínky národního odboje, vzdával se hold osvoboditelům a studenti se zapojili i do politického života. Naše třída pořádala mnohé manifestace, vyráběli jsme transparenty a plakáty. Byli jsme i v nějakém spolku sociálních demokratů.[2]

1.1       Další osudy žáků

I přesto, že se žákům nedostalo dostačujícího studia na střední škole, studovala většina žáků na vysokých školách techniku, medicínu, pedagogické obory (fakulty pedagogické, filozofické…). Několik studentů však emigrovalo. Jiří Kovář a Zdeněk Škrobal[3] utekli po únoru roku 1948 na Kubu a po intervenci SSSR do USA.

1.2       Poválečné vyučování

Po osvobození se do oktávy vrátili žáci, kteří nesměli postoupit z kvarty do kvinty (ze 40 žáků bylo tehdy ve kvintě jen 19) a také chlapci totálně nasazení v septimě v Technishe Nothilfe. Ti museli zvládnout do prvních maturit neprobrané učivo a látku z oktávy. Ostatní žáci měli přípravu na maturitu také ztíženou. Přibyly celé české dějiny, zeměpis ČSR a česká literatura.

Z učebních osnov zmizela němčina, která byla nahrazena ruštinou. Byla zavedena politická výchova, ze které se i maturovalo.

1.3       Poválečná maturita

Povinně se maturovalo z češtiny, živého jazyka nebo latiny, vlastivědy (dějepis a zeměpis republiky) a politické výchovy (filozofie, občanská výchova). Povinně volitelné: matematika, fyzika, chemie, nebo biologie. Maturitní zkouška písemná: čeština, živý jazyk, latina.