Otázky a odpovědi
Jak se změnilo vyučování během okupace?
Studium bylo zdeformováno zásahy školních nařízení, které se pokusily zničit národní povědomí a usilovaly tak o naprosté poněmčení českých studentů. K prvnímu dni školního roku 1939/40 došlo ke zrušení československých poboček gymnázií ve Francii, zavedení povinných filmových představení s válečnými týdeníky, zavedení německého znění místních jmen, intenzivnější výuka němčiny na úkor češtiny, zákaz českého dějepisu, literatury a filozofie, zavedení němčiny do matematiky a zeměpisu, prázdninové výpomoci v zemědělství, nebo v průmyslu a sběr všech druhů odpadových hmot.
V němčině a matematice měli žáci učebnice pro německé školy. V dějepise a zeměpise se učivo diktovalo německy, v matematice se učivo nejdříve česky vysvětlilo, ale vyžadovala se znalost pouček v němčině. Také domácí úkoly se slovními závěry musely být v němčině. Ve vyšších třídách nebyly učebnice z ostatních předmětů vůbec.
Projevila se propaganda ve vyučování?
V době války museli všichni žáci odebírat německý deník Der neue Tag. Na začátku každé hodiny němčiny musel některý žák (podle abecedy) referovat, co ho z četby zaujalo.
„S oblibou se vybíraly zprávy typu o srážce aut nebo o tom, že někde vypadlo dítě z okna. Nikdy ne o vítězství Říše.“ [1]
„Žáci museli znát obě části německé hymny a museli zdravit zdviženou pravicí. Profesor toleroval, když žák místo zdvižené pravice položil předpaženou ruku na rameno žáka, který stál před ním.“ [2]
„V hodinách němčiny se mělo zpívat. Pokud si vzpomínám, nikdy jsme nezpívali nějaké nacistické písně, které byly zpívány z rozhlasu. Opěvovala se proto např. pěší turistika, vlastenectví (chápalo se pohledem k češství), mateřská řeč a písně o frontovém kamarádství.“ [3]
[1] Vyprávění paní Jarmily Jánské
[2] Vyprávění paní Jarmily Jánské
[3] Vyprávění paní Jarmily Jánské
Jak vnímali studenti hrozící nebezpečí bombardování Gymnázia?
Studenti se ke hrozbě k bombovým útokům postavili svým svérázným humorem. Jednoho dne na začátku školního roku zahlásil rozhlas nepřátelské svazy blížící se ke Zlínu. Třída septimánů měla zrovna zeměpis v německém jazyce s panem profesorem Komárkem. Při hodinách náročné výuky trpěli nejen studenti, ale i mladý kantor. Zpráva o bombardérech třídu sice rozrušila, ale protože byla letadla příliš vysoko pro shoz bomb, měla výuka pokračovat dále a přesun do krytu se konat neměl. „My jsme však otevřeli okna a volali: Prosím shoďte alespoň něco!“ [1]
„Na podzim se čekala inspekce německého inspektora (Dr. Emila Záruby) do hodiny deskriptivy v septimě. Byly jsme přítomny jen my dívky a ještě ne v plném počtu. Náhle však rozhlas zahlásil nepřátelské svazy přelétávající nad Zlínem. Pan inspektor měl tak napilno, že si pádem u sklepního úkrytu zlomil nohu, zatímco my jsme se místo obávané deskriptivy těšily z volnosti v přírodě. Na letecké svazy přilétajících ve výškách Zlín jsme si zvykly.“ [2]
[2] Vyprávění paní Jarmily Jánské
Bylo Gymnázium bombardováno?
20. listopadu 1944 byl Zlín skutečně vybrán jako cíl náletu. Několik posledních letadel provedlo nálet při návratu z Horního Slezska ve 12 hodin a 44 minut. Zásahy poničily mimo jiných cílů i školu na tolik, že nepřipadalo v úvahu pokračovat ve výuce ve Studijním ústavu. Byly zničeny učebny, nábytek, úřední knihy, knihovna, atd.
Vrátili se po válce na Gymnázium studenti vyloučení během okupace?
Po osvobození se do oktávy vrátili žáci, kteří nesměli postoupit z kvarty do kvinty (ze 40 žáků bylo tehdy ve kvintě jen 19) a také chlapci totálně nasazení v septimě v Technishe Nothilfe. Ti museli zvládnout do prvních maturit neprobrané učivo a látku z oktávy. Ostatní žáci měli přípravu na maturitu také ztíženou. Přibyly celé české dějiny, zeměpis ČSR a česká literatura. Z učebních osnov zmizela němčina, která byla nahrazena ruštinou. Byla zavedena politická výchova, ze které se i maturovalo.
